|
Říká předseda parlamentu:
|
|
Přijde
president za předsedou parlamentu: "Pane
předsedo, vy nemáte žádné image. Navrhuji
|
|
Tři prezidenti - Bush, Havel a Gorbačov - jsou na
návštěvě u Boha. Každý má právo zeptat se na jednu věc. Bush se
ptá: "Bože, řekni mi, budou Američané někdy šťastni?"
"Ano, můj synu, budou, ale ne za tvého života", odpoví Bůh.
Havel se ptá: "Bože, budou Češi a Slováci někdy šťastni?"
"Ano, můj synu, budou, ale ne za tvého života", odpoví Bůh.
Gorbačov se ptá: "Bože, a budou Rusové někdy šťastní?"
"Ano, můj synu, budou, ale ne za mého života", odpoví Bůh. |
|
Dotaz na rádio Jerevan: "V Moskvě prý bylo viděno maso. Bude také u nás v Kyjevě?" Odpověď: "Ano, výstava je putovní." |
|
Dotaz na rádio Jerevan: "Je pravda že v SSSR
roste kukuřice jako telegrafní sloupy?" "Ano, to je pravda, někdy
dokonce i o něco hustěji." |
|
Dotaz na rádio Jerevan: "Je pravda, že naši
vědci vyšlechtili asymetrickou pšenici?" Ano, tato zpráva je
pravdivá, pšenice dosahuje následujících parametrů: asi metr vysoká,
asi metr od sebe, asi metrák na hektar. |
|
Časový signál rádia Jerevan: "Pip, pip, je právě 7 hodin a soudruh Brežněv vykonal malou potřebu". Za hodinu: "Pip, pip, je právě 8 hodin a soudruh Brežněv vykonal velkou potřebu." A za další hodinu: "Pip, pip, je právě 9 hodin a soudruh Brežněv se probudil |
|
Zpráva agentury TASS: Na sovětsko-čínských
hranicích napadla skupina čínských tanků sovětský poklidně orající
traktor. Tento palbu opětoval a po zničení všech tanků odletěl zpět
na základnu. |
|
V Moskvě stojí dlouhá fronta lidí na maso, když
jeden z čekajících mužů už to nevydrží a začne nahlas kritizovat
systém. Podezřele oblečený člověk, který postával nedaleko, k němu
přistoupí a povídá: "Soudruhu, podívej, za starých časů kdyby
si někdo nahlas stěžoval jako ty, tak bych ho... " a rukou naznačí
pistol namířenou na mužovu hlavu. Když muž přijde domů bez masa, ptá
se jeho žena: "Co se děje, došlo maso?". "Je to ještě
horší," povídá muž. "Už jim došly i náboje". |
|
USA - to je imperialistická supervelmoc, která se hrubě vměšuje do vnitřních záležitostí Sovětského svazu na celém světě. |
|
Dva muži na Ukrajině spolu jedou vlakem. "Kam
jedete?" ptá se ten první. "Jedu do Moskvy nakoupit
maso", odpoví ten druhý. Vlak staví v Kievě, kde ten druhý muž
vystoupí. "Já myslel, že jedete do Moskvy, nakupovat maso",
volá na něj z okýnka ten první". "To ano, ale fronta začíná
už tady", odpoví druhý. |
|
Deset let po Leninově smrti se v Moskvě měla
uskutečnit slavnostní výstava obrazů namalovaných tvůrčí metodou
socialistického realismu na téma "Lenin". Předem bylo ovšem
třeba, aby speciální umělecká a ideologická komise obrazy prohlédla
a schválila k vystavení. Všechna díla splnila náročná kritéria,
jen nad jedním zůstala komise v rozpacích. Na velkém plátně se
rozprostírala stará veliká postel se silnou duchnou, ze které vyčuhovaly
dvoje nohy. Ženské a mužské. Obraz se jmenoval Lenin v Polsku. Komise
si zavolala malíře a zahrnula ho zvídavými otázkami. Až nakonec se
dostala k jádru věci. "Čí jsou ty ženské nohy?" zahřměl
předseda komise. "Naděždy Krupské" odvětil malíř. "Čí
jsou ty mužské?" "Felixe Džeržinovského." "A kde
je Lenin?" zeptal se překvapený předseda. "No přece v
Polsku!" odpověděl malíř. |